Nově - 2.8.26 - Čerti od Sony.
V této rubrice se pokusím popsat všechny způsoby jakými Sony Music sabotovala od roku 1998 Michaelovu kariéru. Dva příspěvky na toto téma už jsem kdysi sepisoval, ale nkdy se mi nedařilo články dokončit. Snad nyní bude více času i klidu pro tuto práci a dokončím příspěvek (Práce Sony po roce 1997), na kterém jsem začal pracovat asi před 15 lety. Dokončení plánuji do Vánoc roku 2028. :)
Satanovy čerti - práce Sony po roce 1997
1997 - Píseň On the line, jedna z nejlepších balad které kdy Michael nazpíval, nevyšla jako samostatný singl, nevyšla ale ani na žádném albu, pouze na CD v kolekci Ghosts, tím pádem se nedostala do rádií a široká veřejnost jí nikdy neslyšela, netáhne tedy prodejnost žádné desky, jako You Are Not Alone na albu History a je z ní Michaelův největší "vyhozený hit".
1999 - Milenium. Koncem roku 1998 Michael plánuje vydat nové album, později odložené na rok 1999. Podle hudebního časopisu Popcorn se mělo jmenovat Milenium. Dle fanclubového magazínu mělo obsahovat mimo jiné písně jako Angel, This Is Our Time, Maybe We Can Do It, Do You Want Me, On My Anger, On The Line, Do You Love Me, What More Can I Give, I Have This Dream a další.
Sony nejspíše odmítla na albu spolupracovat a podpořit jeho rozvoj. Bylo by zřejmě ve stylu alba History, zatímco Sony chtěla album spíše ve stylu Off The Wall/Thriller. Některé nedokončené a fake verze písní pro toto album jsou k dispozici na internetu, What More Can I Give byla dokonce dokončena, avšak výsledek byl asi i pro Michaela slabý. Na skladbě pracoval on i jeho přátelé v nelehké době. Zajímavá byla asi skladba Angel, která měla vyjít jako pilotní singl z této desky, v roce 1998 na ní Michael dokonce natáčel už video, byl zveřejněn její text, ale nemuselo se jednat o konečnou verzi textu. Na YouTube se občas objevují různé AI/fake verze, které se vydávají za tuto píseň, Sony jí ovšem nikdy nevydá, protože propaguje jen 80. léta. Vše co Michael vytvořil od roku 1990 a nebylo vydáno do roku cca 2012 buď zničili, nebo to vydají různě zdeformované a poškozené, aby to nekonkurovalo demoverzím z 80. let. "Smrt 90. létům" je jejich politika vůči MJ a nic je nepřinutí vydávat a propagovat meteriál nahraný po roce 1989.
2001 - Reedice. Vycházejí reedice starších alb MJ - Off the wall, Thriller, Bad a Dangerous. První tři reedice obsahují rozhovor s Qincey Jonesem. Tyto rozhovory bohužel nikoho nezajmají, protože Michaelova alba si nekupují fanoušci Q. Jonese, ale fanoušci Michaela. Navíc všechny reedice obsahují bonusy, které se na ně nehodí, třeba Thriller - nejprodávanější album na světě, obsahuje v reedicu různé demoverze, ani ne dvouminutový kousek písně Carousel atd... Když si člověk koupí CD, hodnotí album jako celek a tím pádem na něj budou nejslavnější alba MJ působit průměrně. Michaelova žádost aby Sony vydala Dangerous jako dvojalbum s cca 6 nevydanými písněmi z období Dangerous zůstala nevyslyšena - politika "Smrt devadesátkám+" Reedice alba History Continues nevyšla z nepochopitelných důvodů vůbec. Vydat nevydané písně z let 82 - 01 by byl určitě dobrý nápad, ale je třeba použít tuto zbraň efektivně, ideálně na bonusových discích k albu Invincible, nebo to klidně zastrkat za reedice alb Off The Wall - Bad.
Sony vydává i reedici alba History Begins. Michael nahrál pro toto album i mnoho písní, které nakonec nevyšly na výběru pro album History, v rámci reedice by se daly použít, ale Sony vydala přesně tu verzi History Begins, jaká vyšla v roce 1995. Zde vidíme další politiku sesazení MJ, můžeme jí nazvat "Válka proti fanouškům". Nebát této politiky, pak by mohl tracklist vypadat třeba takto:
- Billie Jean
- The Way You Make Me Feel
- Black or White
- Rock With You
- She's Out of My Life
- Bad
- Smooth Criminal
- Thriller
- Beat It
- Dirty Diana
- Remember the Time
- Don't Stop 'Til You Get Enough
- Wanna Be Startin' Somethin'
- Heal the World
- Man in the Mirror
Album je nyní převážně v up-tempu, svižnější, se dvěma bonnusy, které dávají fanouškům důvod si desku koupit i za nemalou sumu kolem 500 Kč, což je asi 1100 Kč po přepočtení na ceny roku 2026.
Jakkoli reeidice alba History Begins vůbec vycházet nemusela, ale dejme tomu, Sony odmítá vydat reedici alba History Continues, tedy 15 novinek z roku 1995. Proč ostatní alba ano, a zrovna toto jediné nikoli? Fanoušci si kupují remástrované reedice starších desek, které mají zvuk stejně hlasitý jako Invincible, ale jedna jim ve sbírce chybí, to je dosti frustrující. Album History Continues už nikdy nevyšlo v žádné reedici, dodnes, po 31 letech od vydání, ho můžeme poslouchat jen ve zvuku roku 1995, a je ted spolu s alby Invincible a Blood On The Dance Floor jedno ze zapovězených alb. U všech ostatních alb jsou k dispozici i zremástrované a alternativní verze desky. History bylo ve své době velmi populární, stejně jako Bad nebo Dangerous a s jednoznačně lepšími prodejními výsledky než mělo album Off The Wall. Přitom nemělo na růžích ustláno, prodejnost alba s jistotou ovlivnila aféra roku 1993 i extrémně vysoká prodejní cena. Na magnetofonových kazetách se prodávalo za 729 Kč, což je 2200 Kč v roce 2026. Na CD bylo nabízeno v roce 1995 asi za 1129 Kč, pro mladé fanoušky slušá pálka, v té době ale byly CD magnetofony drahé, takže jsme kupovali spíše MC, magnetofonové kazety.
2001 - Singly z Invincible. Cry a You Rock My World + Butterflyes, která nevyšla na fyzickém nosiči, což byla v té době pro singl stále ještě nejpohodlnější cesta k úspěchu, byly jediné singly z nové desky - dva singly na album Michaela Jacksona je nezvykle málo, ale Sony navíc nařídila vydat i písně, které jsou na albu spíše podprůměrné Cry a Butterflyes. Kousky jako Unbreakable, Whatever Happens nebo Speechless široká veřejnost nikdy neslyšela.
2002 - DVD Dangerous. Neobsahuje žádný bonus, je to škoda, VHS Dangerous z roku 93 má 112 minut, obsahuje jen část vystoupení Superbowel z roku 1991, nebylo by od věci dát ho tam celé, DVD by mělo rovné dvě hodiny a fanoušci díky zajmavému bonusu o důvod víc si DVD koupit.
2002 - DVD History vol.2. Neobsahuje žádný bonus, je ale zkrácené o megamix, který byl na VHS History vol.2 v roce 97....?
2003 - DVD Number ones. Neobsahuje nic nového, jen 15 starých videoklipů. Pro fanoušky je to nuda. Vše co na DVD je se dá nahrát z různých TV stanic (MTV, VH1...), Neobsahuje naprosto nic, kvůli čemu by si to lidé co mají Michaela rádi potřebovali koupit. Grafika hrozná. Prospěly by tomu třeba písně Cry, We are the world, Say say say nebo třeba i nějaké to živé vystoupení, popř. kombinace s DVD The One.
2003 - DVD The One. Obsahuje sestřihy z videoklipů a koncertů MJ doplněné o intervia s lidmi, kteří s Michaelem spolupracovali. DVD obsahuje 39 minut, proč? Raději dvě špatní DVD než jedno pořádné. Toto DVD bylo poslední DVD s MJ, které jsem si zakoupil a zklamaní byli všichni.
2004 - Ultimate collection. 4 CD + 1 DVD. Na CD jsou nejen největší hity, ale i přibližně 10 nevydaných písní z let 1982 - 2004. Prodalo se jí jen 250.000 kusů. V roce 2004 ještě nejsou běžné nákupy přes internet. Obal alba je sice luxusní, ale 25 cm vysoký, 15 cm dlouhý, nevejde se tedy v obchodech do klasického regálu na CD a je třeba ho prodávat na méně dostupných a viditelných místech. Tím pádem se Ultimate collection nemůže prodávat samoobslužně, ale jen pultově. To samozřejmě leckoho odradí, nikdo si nemůže přečíst tracklist a už má otravovat prodávajícího. Ve spoustě prodejen s hudebními noseči UC ani není, nemaj tam na podobné věci místo. Bylo asi vhodné vydat jí v podobném obalu jako mělo třeba History a vedle toho třeba i v trochu dražší, luxusnější verzi, aby si každý mohl vybrat. DVD, vyšlo samostatně, takže na UC ani být nemuselo. Nové písně Xscape a What more can I give se sem nakonec nedostaly. Na UC by se rozhodně hodil i materiál nevydaný pro album Dangerous, který chtěl Michael vydat na reedici Dangerous 2001 - Serious effect, For all time, If you don't love me, Work that body, She got it a Monkey busines - ovšem nevyšlo nic krom poslední písně. Výborný způsob jak vzbudit dojem, že Michaelův potenciál začal v 90. letech slábnout. Raději prázdné místo než viditelné devadesátky... Luxusní provedení projektu, který má nulovou šanci postavit se předešlé Michaelově práci.
2005 - The Essential. Neobsahuje žádnou novou skladbu, jen 38 písní z let 1969 - 2001. Jedna noinka na albu by zvýšila prodej, Michael mohl být na chvilku v hitparádách s novým singlem. Essential byla Michaelova první best of kompilace, na které nebyla ani jedna novinka.
2006 - Visionary. Kolekce 20 singlů z let 79 - 97. Zahraniční fans, sepisují petici aby se na ní objevila i píseň We've Had Enough z roku 04. Sony ale vydává pouze staré singly. Vše zcela zbytečná ztráta času a energie, naprosto nudná best of kompilace, obsahující klasickou singlovou verzi písně, alternativní verzi a klip... Tkže když si chcete pustit několik videí, lezete furt k DVD a měníte disky... Všechny alternativní veeze už dávn vyšly, není tu nic než pomsta. Takovýchto projektů může Sony vydat tisíc a s kariérom Michaela to nijak nepohne.
2010 - Album Michael. Když chce Sony trochu sentimintu do sabotáže, dá tomu cinicky Michaelovo jméno.
To platí nejen o filmu Michael z roku 2026, ale i o albu Michael z roku 2010. Vychází zde 6 doposud nevydaných skladeb, 1 alternativní verze a 3 fake songy, které jsou vydávány za písně Michaela, ve skutečnosti je nahrál Jason Malachi, Michaelův imitátor. Jedná se o cinický výsměch Michaelově památce, rok po jeho smrti.
Fanoušci po celém světě jsou znechuceni konceptem desky, Sony ale trvá na svém, jedná se o originální písně Michaela Jacksona, nechává si vše potvrdit od svého "znalce a experta", který jednoznačně uznává tři sporné písně za autentické. Dnes jsou "fake songy" na albu hotová věc, o jejich autenticitě už nikdo neuvažuje, Sony sama přiznala, že se nejedná o vokály Michaela Jacksona, vymlouvá se, že je koupila od kohosi jako originální díla, přitom sama to album vytvářela - za pomoci Malachiho, a techniky Cascio. Jen lži, lži, účelovou manipulaci a překroucenou pravdu lze čekat od Sony v kontextu k Michaelovi. Do nevydaných písní vmixovávaly vokály ze starých řadových alb MJ...
2012 - O dva roky později vychází album Xscape.
Zde už je koncepce celkem rozumný, žádné fake songy, 8 originálních písní + 9 alternativních verzí.
Jenže i zde je vidět ten strašný strach vydat něco kvalitního - hlavní problémy alba:
1, stejně jako na albu Michael, i zde je absence největších nevydaných hitů MJ - If You Don´t Love Me, Al Capone... Doslova nejlepší nevydané písně jsou jen k poslechu na internetu, Sony se jich bála za Michaelova života a odmítá je i po jeho smrti.
2, některé skladby z 90. let předělali do jakýchsi remixů a vydávají je za skladbu autentickou, vokály u některých písní nejsou vůbec slyšet na úkor hlasité instrumentální složky.
3, jediný vydaný singl je samozřejmě skladba z období Thriller - Love Never Felt So Good a to v alternatívní verzi, která nechává posluchače zcela bez emocí, je použitelná jako zvuková kulisa. To prostě není Michael. Sony zařídila, aby se skladba dostala do top 10 v hitparádě Billboard a uvádí, že Michael je jediným interpretem, který má ve čtyřech dekádách po sobě Top.10 singly, - 70.,80.,90, a 00., léta. Problém je, že každá píseň na albu Invincible je lepší než Love Never Felt So Good... One More Chance z Number Ones z roku 2003 je také lepší než Love Never Felt So Good, i Shout, We´ve Had Enough má větší potenciál... Najednou Sony deklaruje relativní úspěch skladby, kterou Michael už nemohl podpořit videem ani jí nikde zazpívat... Vidíme, že dokáží dělat něco i z relativníno nic, z relativní nuly udělat Top.10 singl... Ale u písní z Invincible, kde kvalita byla a byl i Michael připravený vší silou desku propagovat, to tak nějak nešlo... Love Never Felt So Good je nudná, když jí posloucháme po jakémkoli jiném MJ singlu, je to prostě nuda. Ale oni z toho umí udělat emočně placatý, komerční hit, i kdyby tam nebylo ani ťuk. A nebo si ty čísla prostě vymysleli, tak jako si vymysleli čísla o prodejnosti alba Thriller v roce 2007... Určitě je to i o tom jak "doporučují" rádiím aby daný singl hráli atd... Reklamná kampaň na singl je složitý komplex mnoha strategií.
Po albu Xscape už žádné další album nevydali. Zase svinstvo, lež a klam ze strany Sony.
Zavázali se, že vydají celkem 6 alb po Michaelově smrti s nevydanými písněmi. S MJ Esate uzavřeli roku 2010 smlouvu za 200-250 milionů USD na celkem na 6 alb s nevydanými písněmi + další 4 "všelijaká" alba, blíže nespecifikovaná.
Vydali 3 alba s novými písněmi - Michael, Bad 25, Xscape. Smlouvu nedodrželi, ale MJ Estate je jakousi "kolonií" Sony Music, takže to nikdo neřešil. Zjednodušeně, Sony má v MJ Estate svoje lidi, stejně jako třeba USA v našem parlamentu.
Kvalitně provedená byla reedice Bad 25, ovšem to byla jen reedice, bez singlů, které by mohly dát o Michaelovi vědět i široké veřejnosti. Opět kvalita použita tam, kde je nejméně vidět.
Ale zpět k albům Xscape a Michael... Obě alba slabá a přitom koncept Xscape dával smysl. Kdyby místo dvou pofidérních desek vyšla jedna kvalitní... Zkusme si představit album postavené na písních z obou desek, doplněné o ty nejsilnější nevydané skladby, zde je jeden z mnoha možných konceptů:
HIStory: Past, Present and Future, Book II
HIStory Reminisce
The Original Demos & Recordings (púvodní verze písní, tak jak je po sobě Michael zanechal)
- Hold My Hand
- Loving You
- A Place with No Name
- Slave to the Rhythm
- Do You Know Where Your Children Are
- Al Capone
- Love Never Felt So Good
- Blue Gangsta
- Xscape
- Best of Joy
- If You Don't Love Me
- Hollywood Tonight
- (I Can't Make It) Another Day
- Behind the Mask
- Much Too Soo
HIStory Eternal
Newly Produced Versions (verze moderně zpracované ve stylu roku kdy vyšly, třeba rok 2011)
- Hold My Hand
- Loving You
- A Place with No Name
- Slave to the Rhythm
- Do You Know Where Your Children Are
- Al Capone
- Love Never Felt So Good
- Blue Gangsta
- Xscape
- Best of Joy
- If You Don't Love Me
- Hollywood Tonight
- (I Can't Make It) Another Day
- Behind the Mask
- Much Too Soo
Proč podobný projekt dává smysl?
- Jednalo by se o album, které neuvádějí jako regulérní součást diskografie MJ pouze zdroje napojené na Sony, album by mohlo být zpracováno kvalitně a být právem součástí Michaelovy diskografie. Ovšem bylo třeba svolat lidi, kteří s Michaelem již spolupracovali, znají jeho duši a něco umí - Qincey Jones, Rodney Jerkins, Teddy Riley, Bill Bottrell, Brad Buxer... A to s vizí "takže chlapi, jste tu, protože je jasné, že každý z vás je Michael a jste nejschopnější materiál světa pro dokončení jeho práce. Máme tu nějaké skladby a potřebujeme je dodělat tak, aby byl Michael hrdý na to co vzniklo a jak si jeho práce vážíme".
Jenže koncepe Sony byla spíše - "musíme něco splašit, aby veřejnost neřvala a koza zůstala celá (nebo snad mrtvá?)". Pak vznikají nudné projekty, které sklízely tolik kritiky, že další už se Sony možná ani vydávat neodvážila, přes veškerý úspěch, který deklarovala, nehledě na smlouvu s MJ Estate, za minimálně 200 mil. USD, kterou nedodržela.
