Vlastním polovinu Sony - Michael Jackson
(V přípravě, hotové snad za pár let :) )
O Michaelu Jacksonovi se mnoho napsalo, a přesto o něm málokdo něco ví. V následujícím pojednání se pokusím rozebrat jeho kauzy slovy, k jakým se v žádné knize o králi popu čtenář nepročte. Vycházím z informací, které se objevovaly na internetu po roce 2000 na fanouškovských webech, z informací, které se objevovaly ve fanklubových časopisech po roce 1990, dále z informacích, které vycházely v hudebních časopisech jako Bravo, Popcorn, Poplife, z knih, které jsem na téma MJ přečetl, a i z mainstreamových informací, které se ke mě dostaly. Tedy všech informací, které se ke mě dostaly za více než 30 let zájmu o Michaela. V pojednání bude docházet k častému odbočení od původního tématu, je třeba ho tedy vnímat jako alternativní tvorbu, něco jako první polovina filmu Moonvolker :)
1999, 2000
2001 - Invincible
V následující kapitole se pokusím osvětlit vše kolem alba Invincible, které je finálním albem Michaelovy kariéry. Rozebereme proč bylo album sabotované a o čem kdysi ani fanklubové časopisy nepsaly. Zaměření bude i na detaily, které čtenáři mohou připadat až příliš detailní a zbytečné. Nicméně si myslím, že pro pochopení kauzy MJ vs Sony je třeba právě ony detaily zmínit, protože válka proti Michaelovy ze strany Sony Music byla vedena nikoli pouze dámou a věžemi, ale i pěchotou, která sehrála také svou významnou roli - Inu, Sony od roku 2000 sabotovala všechny projekty MJ, všeho čeho se jen trochu dotkla, jen aby dostala Michaelův 50% podíl v ATV katalogu.
A máme zde březen roku 2001. Michael dokončuje práce na svém dlouho očekávaném albu Invincible. Později připustil, že mu vedení Sony neposkytlo dostatek času pro práci na albu jako jindy. "Často jsme nemohli dokončit práci, protože do studia přišla jedna mladá hudební skupina aby nahrála vlastní album, a my už museli jít, nakonec neprodali ani milion kopií té desky" stěžoval si kdysi Michael.
Srpen 2021. Pilotní singl alba You rock my world atakoval hitparády. Singl si vůbec nevedl špatně, ale v USA nevyšel. Píseň byla zaměřena ale zejména na Spojené státy, kde Michael od 90. let ztrácel podporu. Tento song byl v klidu srovnatelný se slavným hitem MJ Billie Jean - Oproti Billie Jean měla You rock my world lepší vokály, byla v populárním RnB stylu, který Amerika v té době zbožňovala. Nicméně, zatímco poslední singl z předešlé desky Stranger in Moscow, vyprávějící o nevalných pocitech Michaela při jeho pobytu v Moskvě v roce 1993, vyšel ve třech singlech, v 16 alternativích verzích (remixech) singl You rock my world obsahoval jen jednu verzi, s vokální a instrumentální verzí. Tato syrová koncepce jasně ukazovala, jaké že plány s albem Invincible Sony vlastně má. Pilotní singl je pro celkový prodej alba celkem důležitý. K instrumentální a vokální verzi bylo možné přidat například další píseň z Invincible (ideálně Break of dawn) nebo nějaký ten nevydaný materiál z 80. a 90. let. (ideálně Price of fame a Aboration papers). Tím by byl na singlu nějaký ten lákavý materiál, zároveň, kdyby Sony trvala na nižším rozpočtu pro desku oproti předešlým albům MJ, by nebylo potřeba příliš řešit alternativní verze, čímž by se snad něco i mohlo ušetřit (vytvoření 15 remixů pro korporaci jaká je Sony by ovšem byl nejspíš pakatel), avšak cílem bylo sabotovat. Videoklip na You rock my world byl naprosto nezajímavý ve srovnání s předchozí tvorbou Michaela. Klipu by slušel formát 16:9 namísto tehdy už zastarávajícího 4:3. Formát 16:9 dostal až následující a poslední Michaelův videoklip Cry, který však takovýto formát vůbec nepotřeboval a klidně by si vystačil s 4:3. detail? Ano, ale když detail vynásobíte milionem, už to detail nebude. Singl You rock my world ale i tak bojoval v dobových hitparádách jako Eurochart hot 100 statečně a několik týdnů byl druhý nejprodávanější singl Evropy, před ím se v té době držela skupina ... s jejich písní ... která ovšem kralovala za pomoci celovečerního filmu pro propagaci své desky a singlu, tedy Michaelovy šance obstát proti tomuto tanku nebyly kdovíjaké. Michael navíc plánoval jako pilotní singl z Invincible skladbu Unbreakable, You rock my world nařídila Sony k vydání na poslední chvíli a Michael neměl dost času na přípravu choreografie jak pro videoklip, tak pro vystoupení. Celý projekt You rock my world byl šitý horkou jehlou, protože Sony dělala vší silou ve věcech chaos. Michael ale vkládal větší naděje do písně Unbreakable, která byla jeho favorit z celé desky. Svou práci na projektu Unbreakable ale musel zastavit a začít pracovat na You rock. Z mého pohledu je You rock pokračování legendární Billie Jean, zatímco Unbreakable je spíše pokračování klasického hitu Bad. Raději mám Unbreakable, ale s ohledem na ohromný prodejní potenciál, který mohla mít You rock ve Spojených státech uznávám, že byla jako singl přece jen o něco silnější. Unbreakable by zase dávala Michaelovi více prostoru předvést nějakou svou novou taneční choreografii.
Sony v rámci Invincible zvolila taktiku, že vše co se děje musí být naprosto nudné a nezajímavé, což byl zcela opačný přístup než s jakým přistupovala k propagaci předešlých Michaelových alb Thriller, Bad, Dangerous, History a Blood in the dance floor.
2002 - Vlastním polovinu Sony - Michael Jackson
Jednou z kauz, kdysi nejslavnější celebrity světa, je spor se Sony Music, který Michael dost možná zaplatil životem, což není názor jen můj, ale i některých odvážných členů jeho rodiny. Kéž bych měl čas vysvětlit zde všechny jeho kauzy, nebo třeba napsat knihu o tomto sporu. Bohužel čas nemám, a tak alespoň úhrnem k tomuto tématu.
O co šlo ve stručnosti může popsat následující fotoalbum z dobového fanouškovského časopisu.
https://drividolesa.estranky.cz/fotoalbum/fotoalbum-mj/
Po této aféře Sony Music sabotovala všechny projekty Michaela Jacksona, počínaje alby, přes drobnosti jako jsou kalendáře, plakáty, odznáčky, všechny myslitelné propagační předměty, také zajímavé téma, ale...
Pryč na dlouhou dobu od roku 2002. Pro pochopení všech souvislostí nejen této kauzy, ale všech ostatních kauz MJ, je potřeba vrátit se až do roku 1993, kdy v důsledku tehdejšího skandálu začal zájem o Michaela celosvětově opadat.
1993 - Chandler
V roce 1993 byl Michael jak známo obviněn ze sexuálního zneužívání dětí. Na veřejnost se dostala "aféra Chandler", rodina tehdy 13 letého Chandlera zažalovala Michaela za to, že sexuálně zneužíval jejich syna. Chandler dostal jako odškodné částku kolem 20 milionů dolarů, byť dobová literatura uvádí částku 5 až 20 milionů.
Spousta lidí se domnívá, že se Michael tehdy vyplatil, aby se vyhnul soudu, protože neměl čisté svědomí. Je třeba si uvědomit, že v roce 1993 byl Michael stále na vrcholu slávy, nicméně začal užívat tlumivé léky, benzodiazepiny, díky závislosti na uklidňujících lécích byl v tomto roce hospitalizován. Závislost na lécích, nebo drogách, stála za smrtí nejedné celebrity, vezměme ku příkladu Elvise nebo Marilyn. Každodenní dostavování se k soudu by Michaela psychicky vyčerpávalo, svou aktivitu by nemohl směřovat k novému albu History, které nakonec vyšlo a bylo úspěšné podobně jako jeho předešlá alba MJ. Finančním odškodněním pro Chandlera tedy Michael finančně netratil, navíc jak známo, podobná kauza o deset let později, kterou nebylo možné vyřešit mimosoudně, vedla u Michaela k problémům se spánkem a lékové závislosti. To vše vyústilo ke spolupráci s Dr. Murrayem, který Michaela usmrtil nízkou dávkou propofolu v kombinaci s dalšími tlumivými léky. Murry dostal 4 roky odnětí svobody, soudce označil jeho jednání za opovrženíhodný zločin, z Michaela si prý udělal pokusného králíka a aplikoval na něm nikdy nevyzkoušené kombinace léků.
Zkrátka, léky vedly ke smrti Michaela Jacksona v roce 2009 a soudní vyrovnání v roce 1993 mu dost možná život prodloužilo. Podařilo se znovu nastartovat hvězdnou kariéru albem History. (V rámci světového turné History se Michael podíval v roce 1996 i do Prahy, pozn).
V roce 2010, tedy krátce po Michaelově smrti, se nechal Jordan Chandler, dospělý muž, nechal slyšet, že v roce 1993 si vše vymyslel. Řekl to nejspíš jen pro nějaké lokální médium v místě kde žil. Michaelův bratr Jermaine v jednom svém interview roku 2010 řekl a zdůraznil, že Chandler se v této kauze jasně přiznal ke lži.
Zde mohla Sony Music sehrát významnou roli, stačilo Chandlerovi slíbit, že když přizná svou lež třeba v interview s Oprah, na státní televizi, v hlavním vysílacím čase, nebude muset vracet z "vydělaných" peněz ani cent. Michael kdysi řekl, že odškodné zaplatil Chandlerovi i proto, aby se měl dobře, protože věděl, že finanční situace jeho a jeho rodiny je nevalná. Z pohledu etiky by tedy nebyl vyloženě problém v tom aby si Chandler a jeho rodina sumu nechali. Krom toho, peníze už nejspíš dávno neměli, podle slov Michaela je utratili dříve než Chandler dospěl. Zároveň bylo možné Chandlerovi nabídnout patřičnou propagaci/podporu, aby neklidil od fanoušků MJ opovržení. Mohl se setkat s jeho rodinou, mohl se jim omluvit a oni mu poděkovat za odvahu vše přiznat.... Příběhů se šťastným koncem šlo vytvořit mnoho. Ale kdepak, nic takového. Oprah přijala do svého pořadu v roce 2019 úplně jiné hosty, aby o Michaelovi pohovořili.
2003 - Arvizo
Po deseti letech přišlo další obvinění ze sexuálního zneužívání vůči Michaelovi. Gevin Arvizo, 13 letý chlapec, prostřednictvím své rodiny obvinil Michaela z nevhodného chování v jeho přítomnosti (v médiích tomu spíše říkali znásilňování dětí, což se týká i předešlé kauzy). Michael byl obviněn například z toho, že - nabízel Gavinovi a jeho bratru alkohol, ukazoval jim pornografii, masturboval před nimi a dělal jin sexuální návrhy.
Nemyslím že by se Michael dopustil něčeho podobného, protože po kauze z roku 1993, která ho stála zdraví, by se mohl podobnému jednání vyhýbat, i kdyby k němu měl tendenci. Nemyslel si to ani soud, který Michaela ve všech bodech obžaloby shledal nevinným. Tak ještě jednou - nevinen ve všech bodech obžaloby! Státní zástupce, který v kauze stál proti Michaelovi, nebyl žádné ořezávátko. K osvobozujícímu verdiktu podle mě přispělo hlavně to, že Gavin nejednou změnil svou výpověď.
Rozhodně ani nechci zlehčovat něco tak nešťastného, k čemu v našem světě běžně dochází. Vzpomínám si jak mi kdysi mámin přítel (to mi bylo cca 14 let) podal pornografický časopis a s úsměvem řekl "na koukni se jak vypadaj holky". Časopis jsem vzal, prolistoval a řekl mu, že je to sice zajímavé, nicméně jak vypadají holky vím díky pornografickým časopisům mého otce, kterému jsem je úspěšně kradl ze zamčené skříně o následně opět vracel. Kéž by mi za trauma, které jsem utrpěl nerozvážností mámina přítele, někdo dal třeba těch 20 milionů dolarů, bral bych i koruny... Dnes je porna plný internet, žádné Leo nebo Bravo jako za mých mladých let. Děti jsou vychovávány pornografií obsahující sadismus, zoofílii, výkaly... Tedy - sodomii nejhrubšího zrna na internetu nikdo neblokuje a ta je tedy dětem plně k dispozici. Jednou jsem dokonce viděl na zájezdu s třídou do Španělska utíkat dívky. Paní učitelce přiznaly, že před nimi nějaký muž masturboval. Řešila to i policie a myslím, že domluvou a v rámci přestupkového řízení. Mainstreamová média v čele s Českou televizí však v průběhu celé kauzy MJ zdůrazňovala, že za čin, kterého se Michael dopustil, mu v USA hrozí i trest smrti. Divákům stékal po tváři studený pot a vstávaly vlasy hrůzou!
Kauza roku 2003 přišla pouhý rok poté, co Michael pořádal v Londýně demonstrace proti Sony. To je myslím vztyčný bod celé kauzy. Někteří fanoušci před soudní budovou držely transparent s nápisem "SONY IS BEHIND ALL OF THIS". Fotky z tohoto dne už se mi ale bohužel nikde najít nepodařilo.
Jak známo, v dnešní době potřebuje-li někdo zámožný někoho zlikvidovat, zaplatí si soudní stíhání. Oproti vraždě to má mnoho výhod a na darkwebu se podobné kauzy prodávají z pohledu korporací doslova za pusu.
Soud Michaela osvobodil a mezi fanoušky nastala euforie, snad větší než při vydání nové desky. Všichni Michaelovi přátelé slavili 13.6. 2005 velké vítězství. Ne tak samotný Michael. Už když přicházel k soudu v den verdiktu, vypadal velmi unaveně, zdrceně. Po vyhlášení verdiktu okamžitě opustil budovu, bez úsměvu zamával fanouškům a odjel. Byl to jiný člověk než na začátku procesu. V roce 2003 běžel Michael před soudní budovou a burcoval za plotem stojící fanoušky ke skandování jeho jména. Kameramanovi ukazoval jak je má zabrat. Nemohl odjet, dav obklíčil jeho auto, Michael vyskočil na střechu vozu a opět burcoval fanoušky. Za ním vylezl kameraman, Michael opět dělal šou. Po této šou a pár letech působil Michael spíš jako troska. Ještě večer před soudem mu volali nějací lidé, prý od soudu, kteří ho upozornili, že byl shledán vinným a aby vyrozuměl své bodyguardy k jeho dobrovolnému vydání. Problémy se spánkem už Michaela neopustily až do roku 2009. Celé toto svinstvo má jasného vítěze.
2004
2005
2006
2007
2008
2009
(V přípravě)
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
2025
vybělení kůže a plastické operace
Living with Michael Jackson
Válka s 90. lety Sony v rámci své ofenzívy proti Michaelovi zvolili i válku s 90. lety. Ta zahrnovala, že vše co Michael dokázal v 90. letech musí bát opomenuto, nejlépe zapomenuto. Proč to? Pád kariéry Michaela byl velmi náhlý. V letech 1980 - 1998 byl Michael nejprodávanějším hudební fenomén celosvětově. Avšak s rokem 1998 jako když utlo. Sony náhle zastavila veškerou propagaci Michaela a stejně intenzivně jako mu kdysi pomáhala na vrchol se ho nyní snažila z vrcholu odstranit. Aby jí toto jednání nebylo tolik vyčítáno, začala sabotovat zejména vše, čeho Michael dosáhl v 90. letech. 90. léta byla navíc zajímavá zejména pro fanoušky MJ, tu skupinu lidí, kteří nikdy neopustili Michaela a demonstrovali s ním proti Sony v roce 2001. Vydávat materiály pro své odpůrce a fanoušky Michaela jim nedávalo smysl. Oporou války byl fakt, že Michael nedosahoval v 90. letech takové prodejnosti jako v letech 80. Vše nabralo ale velmi ubohou fazonu. Například - nejpopulárnější videoklip Michaela Jacksona? Thriller (!?) Největší hit Michaela Jacksona? Thriller (!?) Proč právě Thriller zaznamenal jako samostatná píseň propagaci po roce 2000 a nikoli třeba píseň Black or White z 90. let, který je největším hitem MJ za celá 90. léta? Proč dnes lidé slyší jen o Thrilleru a nikoli o Black or white? Důvodů je mnoho. Zaprvé Thriller napsal Rod Temperton, profesionální skladatel a zaměstnanec Sony Music. Nikoli Michael, ten napsal právě Black or white. Proto bylo pro sony důležité, aby veřejnost vnímala jako největší hit jeho kariéry Thriller a nikoli black or white - to my jsme ho vyrobyli, bez nás by byl nula, deklarovala Sony touto a stovkami dalších sabotáží. Pojdmě se ale podívat, jak si vedl Thriller a Black or White v roce svého vydání. Videoklip Thriller byl fenomén, legendární na první pohled, průlomový - na svou dobu velmi originální, byl inspirován hororem noc oživlých mrtvol a ukázal, že hudební video může být pojato i jako krátký muzikál, nikoli pouze klasické video jak ho známe v běžné podobě. Klip Thriller dopomohl singlu Thriller stát se nejprodávanějším singlem v pěti zemích světa - Argentina, Francie, Belgie, Portugalsko, a Španělsko, avšak ty nejdůležitější trhy (hitparády vyjadřující prodejnost singlu, potřebné pro to aby byl singl vnímán jako tzv. number one singl) nedokázal opanovat, v USA skončil singl na 4 pozici, v UK na desátém místě hitparády vyjadřující prodej singlů. A jak si stála proti Thriller proti Black or White? Videoklip Black or white měl svou premiéru ve 27 zemích světa se sledovaností 500 milionů osob. Je to rekord za celé dějiny hudby, žádná premiéra videoklipu nebyla nikdy tak úspěčná, jako premiéra Black or White. Singl Black or white byl number one singlem prakticky po celém světě, v celkem dvaceti zemích po celém západě, nikoli pouze v USA a Velké Británii, dvou nejdůležitějších trzích. Jenže po Black or White dnes neštěkne ani pes a kde slyšíme Michael Jackson, tam slyšíme Thriller, že? Black or White napsal michael sám (krom krátké rapové sekvence) a tudíž se s tím Sony nehodlá zabývat. Udělala hitem Michaelovy kariéry Thriller, protože spadá do jejich politiky 80. let a zároveň tím dělá reklamu i sama na sebe - my jsme mu to dohodili. Bez vydavatelství by samozřejmě nebyl žádný umělec ničím, ale zde vydíme další příklad nepřátelského jednání proti Michaelovi.
Další příklad - for all time písen byl vydána jako tzv thriller outtake na albu Thriller 25, protože prý pochází z alba Thriller, byla plánovaná pro vydání na albu Thriller. Avšak tato píseň byla ve skutečnosti spíše plánovaná pro album Dangerous, byla spíše Dangerous než Thriller outtake. Na internetu se objevila poprvé v roce 2002, Sony odmítala vydávat Michaelovy nevydané písně, zejména z 90. let, a tak se kdosi (nejspíše Michael) rozhodl, že dá materiál z 90. let aspon na internet na internet. Na internetu se v roce 2002 objevilo mnoho skladeb jak z 80. tak z 90. let, přičemž ty z 90. let působily lisněji. For all time byla skladbou uvedenou jako nevydaný materiál pro album dangerous a verze která na internetu vyšla a je stále k poslechu je nahraná ve stylu 90. let, ve stylu alba Dangerous a kdyby se objevila na desce po skladbě Gone too soon, krásně by do desky zapadla (ovšem CD by pak mělo přes 80. minut, což technicky nemůže). mezi písně alba Thriller bychom něco podobného jako For all time zařazovali těžko, stylově se tam vůbec nehodí. V roce 2007 vydává ale Sony For all time na albu Thriller 25 s tím, že se jedná o Thriller outtake, protože písen prý byla napsána už v roce 1981. To samozřejmě nelze ověřit, teoreticky to může být pravda, nicméně... Michael ve svém životopise Moonvalker píše, že i Billie Jean plánoval vydat už na albu Off the wall v roce 1979, měla tedy vyjít už v roce 1982 píseň Billie Jean jako tzv Of the wall outtake? Měla být na desce Thriller samolepka s nápisem 8 brend new songs + Billie Jean, the original Off the wall outtake? Nebo Blood on the dance floor, byla plánovaná pro album Dangerous v roce 91, na albu Blood on the dance floor ale byla uvedena jako skladba roku 97, protože tehdy nikdo nepiotřeboval házet michaelovu kariéru do retra, byla nahrána v roce 97, byla to skladba roku 97, Billie Jean byla nahrána pro Thriller, byla uvedena jako skladba roku 1982. Totéž mohlo potkat i For all time a mraky dalších skladeb. Michael a všichni ostatní inetrpreti zajisté občas něco napíší a vydají to později, to je běžné, ale u Michaela Sony potřebovala, aby veřejnost vnímala jako jeho plodné období poouze 80. léta, nikoli 90+, takže Michael skladbu znovu nazpíval v roce 2007 a vyšla na Thriller 25 jako Thriller outtake a Michael nikdy neprotestoval, protože mi bylo jasné, že jinak než jako materiál z 80. let mu to nevydaj.
Další příklad - The ultimate collection... Vzpomínám si, jak jsem kdysi diskutoval s fanoušky MJ na MJJcommunity (MJJ community je největší web s diskusním forem na téma Michael Jakson, web je zcela závislý na benevolenci Sony Music, kritika Sony znamenala na MJJ community buď ban, nebo hodiny hádek s ostatními "fanoušky MJ", kteří urputně hájili zájmy Sony). Tvrdil jsem, že na této kolekci čtyř CD byla spousta prázdného místa a chyběly nevydané písně pro 90. léta, zatímco nevydaného materiálu z 80. let tam bylo mnoho. (TUC je kompilace bez jakéhokoli stylu, obsahující různé hity MJ, nevydané písně, demoverze...) Většina diskutujících tvrdila, že tak jak to Sony vydala je vše OK, protože 80. léta byla úspěšnější než 90. Já zase tvrdil, že nevydané písně pro 90. léta jsou stejně kvalitní jako nevydaný materiál pro léta osmdesátá a jestliže se na CD vejde 18 skladeb, je zbytečné aby obsahovalo 13 skladeb, jen kvůli tomu, aby bylo na kompilaci více materiálu z 80. let a materiál z 90. let chyběly :) S jedním člověkem jsem se nakonec shodl aspoň na tom, že na Ultimate Collection bylo na některých CD spousta zbytečně nevyužitého místa, které mohlo být zaplněno různými prodejními artikly :)
If you dont love me - Za nejvýraznější materíál z 90. let považuju písen If you dont love me, která je spolu s Chicago 1945 nejlepším známým nevydaným materiálem vůbec. Sony tyto skladby vydala jako mraky jiných pouze na internet, ale nikoli oficiálně, přičemž u Chicago 1945 to ani moc dobře nechápu, protože se jedná o materiál z let 80. If you dont love me je outtake z alba Dangerous, stejně jako Blood on the dance floor a podle mě má i podobný potenciál. Zatímco ale Blood on the dancefloor byla z demoverze proměněna na dokončenou verzi, stala se titulní písní stejnojmeného alba a Michaelovým posledním number one singlem, If you dont love me zůstala v demoverzi, vyšla pouze na internetu v kvalitě nesrovnatelně horší oproti CD kvalitě a světlo světa nikdy oficiálně nespatřila. Na jednom webu jsem kdysi četl, že se na internet dostaly desítky demoverzí k písni If you dont love me, ale všechny byly odstraněny, krom dvou, které jsou na youtube k dispozici. Skladba if you dont love me mohla být trochu inspirována stejnojmenou skladnou od Michaelova bratra Jermeina, ale v rámci rodiny by v tom problém být neměl :)
.
.
.
